CZECHIA - anglický jednoslovný název a geografické jméno České republiky

	Czechia je oficiální anglický jednoslovný název (krátká forma) a zeměpisné jméno České republiky, zaznamenané v seznamech Organizace spojených národů (UNO Gazetteers of Geographical Names) Zeměpisný název státu představuje stálost a nadčasovost státnosti bez ohledu na její momentální politické zřízení. Užívání výhradně politického názvu reprezentuje naopak přechodnost, nestabilitu a historickou diskontinuitu země. Česko: schematická mapa, znak, vlajka a jméno ve 24 evropských jazycích Obecná problematika Přestože na počátku moderního českého státu bylo jméno Czechia přijato příslušnými českými vládními institucemi a doporučeno k užívání, v dalším průběhu bylo však velmi rychle nahrazováno konvenčním názvem politickým, téměř symetricky odrážejícím negativní postoj politických špiček a části obyvatel k jeho českému ekvivalentu „Česko“. Na daném stavu se též podílela nepřipravenost české části bývalého Československa na rozdělení státu v roce 1993 a poměrně dlouhá doba identifikace s novým státním útvarem. Ve výrazně převažujícím poměru neobsahovala oponentura k názvu „Česko“ žádné racionální důvody, vyjadřujíc ryze subjektivní estetismus typu „mně se to nelíbí“, aniž by byla někdy oficiálně navržena jiná alternativa (nejen jazykově a historicky oprávněná). S uplynuvším časem se jedním z argumentů proti anglickému názvu Czechia stalo tvrzení, že jméno není užíváno, protože se neuchytilo, ačkoli stav byl důsledkem skutečnosti, že nebylo českými orgány šířeno tak, jak jim bylo uloženo. To je i důvod, proč ho zná jen poměrně malá část rodilých anglických mluvčích. Příčinou bylo jednoznačně nerespektování doporučení odborníků a vládních institucemi jejich podřízenými výkonnými složkami (zastupitelské úřady a mise), mající původ převážně v osobních či nekvalifikovaných názorech na problematiku. Tvrzení tedy představuje typickou záměnou příčiny za důsledek. Pokud by se jednoslovný název užíval pravidelně od samého počátku novodobého státu, daný problém by v současnosti vůbec neexistoval, neb jméno by se přirozeně vžilo. Přestože český název byl během let postupně adoptován, jeho anglický překlad z uvedených důvodů minul širší mediální spektrum užívání a jeho výskyt se omezil na odbornou literature a osoby s vyšším vzděláním. Zcela běžnou, nepřirozenou praxí se stalo překládat český zeměpisný název názvem politickým. Důvody výše popsaného stavu tedy nevycházejí ze skutečnosti, že by název nebyl akceptován či snad dokonce byl oponován ze strany anglicky mluvících zemí. Ty ho přijaly zcela bez námitek. Ekvivalent zeměpisného je navíc užíván zcela běžně v drtivé většině ostatních jazyků (viz níže: tabulka "Czechia - překlady"). Jakkoli název není stále plně rozšířen, je užíván některými periodiky a mezinárodními institucemi, nacházíme jej v literatuře (a to nejen odborné) a lze jej nalézt v současné době ve více jak 20,000.000 internetových odkazech a v přibližně 15.000 anglicky psaných knihách tamtéž. „Politický název státu nemůže nahradit jeho geografické jméno ve stejném smyslu. Jméno Česká republika (Czech Republic) se týká státního území v pojetí administrativně politickém; název Česko (Czechia) je vlastním jménem geografického a sídelně-historického celku bez ohledu na jeho politické zřízení. Zeměpisný název je tedy neutrální a univerzálně použitelný bez časového či jiného omezení." Politická zřízení se mění, zeměpisná jednotka zůstává. Zákonné normy Na počátku novodobého české státu bylo deklarováno příslušnými institucemi anglofonních zemí, že jimi bude přijat jakýkoli návrh jména země z české strany a tento postoj se dodnes nezměnil. 26. února 1993 bylo dekretem Ministerstva zahraničí České republiky doporučeno českým zastupitelským úřadům a diplomatickým misím užívat politický název "Czech Republic" pouze v oficiálních dokumentech. „Ve všech ostatních případech by jméno Czechia mělo mít přednost, uvádí se v memorandu ministerstva ze dne 17.března 1998. Až po více než 23 letech existence novodobého českého státu, rozhodla vláda České republiky (2.května 2016) o úřední registraci anglického názvu Czechia a jeho jinojazyčných ekvivalentů (francouzština, španělština, němčina, arabština a čínština) v OSN. Ta se uskutečnila 5.července 2016. Od tohoto data je název Czechia institucionalizován coby oficiální zeměpisné jméno státu. J.Allen, C.Sutton: A Student Atlas of World Politics - Evropa, zeměpisná mapa Geografie Pro česká geografická jména je hlavní normotvornou informační bází produkce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále ČÚZK). Orgánem ČÚZK je jeho Názvoslovná komise, v níž jsou zastoupeny i příslušné vládní a státní orgány České republiky a vědecké instituce, např. Akademie věd České republiky (Ústav pro jazyk český, Historický ústav Akademie věd České republiky) a české univerzity (svými předními jazykovědci a jinými specialisty). V souladu s Rezolucí č.4 (4. Konference), č.14 (5.konference) a 6.konference Organizace spojených národů, ČÚZK publikoval názvoslovný seznam „Toponymic Guidelines of the Czech Republic“, určený pro zahraniční tvůrce map a všechny další činnosti, pracující s českými zeměpisnými názvy. Viz oficiální stránky NK ČÚZK XV.konference historické geografie, Praha, Česko, 2012 V souvislosti s touto publikací bylo tedy geografické jméno (Czechia v angličtině, Tschechien v němčině, Tchéquie ve francouzštině, atd. – viz tabulka cizojazyčných ekvivalentů názvu) kodifikováno v "The United Nations Geographical Nomenclature Lists - The Names of States and their territorial parts“ (1993) a publikováno ve Sbírce zákonů ČR, č.160/2003, str.8422. Název byl plně akceptován anglicky mluvícími geografy, což bylo potvrzeno např. britskou Královskou geografickou společností (Royal Geographic Society) a může být dokumentováno např.stanoviskem v publikaci "European culture area - Systematic geography of Europe" (A.B.Murphy, T. G. Jordan-Bychkov, B.Bychkova-Jordan) : „Zvolili jsme užívání krátkých jmén zemí místo formálních názvů (např. Germany místo of Federal Republic of Germany). Pouze v jednom případě jsme se setkali s názvem, který je čtenářům méně povědomý a tím je jednoslovné jméno České republiky Czechia. V zájmu jednotnosti a díky stále rostoucímu povědomí o něm jsme se rozhodli ho používat“. V geografických publikacích, atlasech a mapách, vydávaných v USA, je frekvence jednoslovného názvu českého státu běžná. UNGEGN : Zeměpisná jména zemí - Česko / Czechia, Chequia, Tchéquie, Tschechien, atd. Lingvistika Jméno Czechia je vytvořeno přirozeně, v souladu se všemi jazykovědnými pravidly. Přípona -ia (původem z latiny) je v anglickém jazyce frekventovaný jev a slovo je odvozeno standardní cestou od jména národnosti majoritní populace země. Navíc, název má původ hluboko v české historii v latinském pojmenování a není tedy žádným novotvarem. Kromě toho se jedná o název se stejnou příponou jako mají v angličtině jednotlivé historické české země, Čechy, Morava a Slezsko, tedy "Bohemia", "Moravia" a "Silesia". Název Czechia (čti /ˈtʃɛki.ə/) má své analogické ekvivalenty také v mnoha dalších jazycích, kde je v drtivé většině případů patrný stejný způsob vytvoření názvu z původní latinské formy (viz tabulka), nezřídka foneticky velmi podobné či shodné. Czechia - překlady Akceptace jednoslovného názvu v češtině byla dlouhodobým problémem a ještě dnes se setkáváme s jeho partikulárním nepochopením, nejčastěji ve významovém vztahu Čechy-Česko. Nutno uvést, že první literární záznam slova Česko pochází z roku 1704 (viz obrázek vpravo) a v průběhu devatenáctého století se objevuje již také jako název pro celé české země, aby se vznikem Československa již tento význam definitvně ukotvil. Původní název státu měl v roce 1918 podobu "Česko-Slovensko", což tuto skutečnost jasně prokazuje, Od druhé poloviny devadesátých let dochází k jeho postupnému širšímu přijetí a dnes je název v médiích již zcela běžně užíván, v hovorové řeči je ovšem jeho výskyt řidší. Od roku 2009 "Česká republika" byla nahrazena "Českem" též v české Wikipedii, česká edice National Geographic nese dnes rovněž název "National Geographic Česko", atd., atd. Dlouhodobý problém jednoslovného názvu v češtině se intuitivně přenesl i do angličtiny, nejpoužívanější, tedy i společensky nejsledovanější řeči v komunikaci současnosti. Jak bylo uvedeno, anglofonní země přijaly název bez jakýchkoli potíží a byl potvrzen i renomovanými anglofonními lingvisty (např. prestižními vydavatelstvími Oxford University Press, Cambridge University Press, atd.). V roce 1999 provedla „Association of Communication Agencies (AKA)“ ve spolupráci s „New York American Marketing Association“ a „London Institute of Practitioners in Advertising“ průzkum mezi pěti sty rodilých anglických mluvčích, kde 99% zúčastněných odpovědělo na dotaz týkající se akceptace názvu Czechia "No problem and do it now" , tedy „Žádný problém a udělejte to hned“. Je proto zřejmé, že vznik problému nelze hledat mimo hranice českého státu. Historie názvu Jméno Czechia není žádným novotvarem, jak se občas můžeme dočíst. Prozatím nejstarší známý doklad praktického použití slova Czechia pochází z latinské předmluvy ke spisu "Musica", biskupa jednoty bratrské, spisovatele, básníka, hymnografa a hudebního teoretika Jana Blahoslava, vydaného roku 1569, v níž autor mluví se zanícením o „naší Čechii“(Czechia nostra). Již na konci 16. století bylo slovo Czechia natolik běžné, že se dostalo do slovníků – například do česko-latinsko-řecko-německého slovníku vydaného Danielem Adamem z Veleslavína roku 1598. Z mnoha dalších dokumentovaných záznamů lze vybrat např. spis Jířího Bartholda Pontana z Breitenberka "Hymnorum sacrorum, de beatissima virgine Maria, et S. Patronis S. R. Bohaemiae, libri tres", pojednávajícím o Panně Marii a českých svatých, vydaného v Praze v roce 1602 či knihu českého exulantského spisovatele Pavla Stránského "Respublica Boiema", publikovaná v nizozemském Leidenu v roce 1634. V barokních latinských textech je výskyt názvu naprosto běžný a velmi frekventní je především za vlády Karla III. (VI.). Na výstavě Žezlo a koruna v Praze v roce 2016 byl vystaven obraz Karla předsedajiciho zemskému soudu s nápisem "Czechia nostra" z roku 1723. Zajímavým dokumentem je název jedné z částí melodramatické skladby Jana Dismase Zelenky „Sub olea pacis et palma virtutis (conspicua orbi regia Bohemiae Corona – Melodrama de Sancto Wenceslao)“ z roku 1723, "Aria. Allegro. En duplo sole Czechia", kde je zřejmé, že název byl užit autorem ve významu souhrnného označení všech českých zemí. Podobně je tomu v případě nápisu na podstavci sochy sv.Václava v Libochovicích z roku 1761, kde text "Vir Sactus Wenceslaus, Invictus Rex Czechiae Laureavit Leonem Gloriose" vyznívá ve stejném duchu (viz detail nápisu zde). Vlevo: Stránka 204 knihy Jířího Bartholda Pontana s kapitolou o sv. Janu Nepomuckém ; vpravo: Socha sv. Václava v Libochovicích z roku 1761 Nejstarší nález anglického slova „Czech" coby podstatného jména, označujícího obyvatele (Čech) země, její řeč (čeština) a přídavné jméno „český“ pochází z roku 1840, zatímco prozatím nejstarší historický záznam užití slova Czechia v angličtině lze najít v knize "A New General Biographical Dictionary Projected and Partly Arranged" britských autorů Henryho a Thomase Roseových z roku 1841 (viz fotokopie : "Poselkynie starych Przjbiehuw Czeskych-Messenger of the old Fates of Czechia"). Z dalších zajímavých příkladů lze uvést např. článek o situaci na bojišti během prusko-rakouské války, otištěný v australských novinách The Mercury z 23. května roku 1866, kde se uvádí: "It is said the Emperor will not believe that any serious danger can possibly menace him from Prussia and Italy setting Hungary, Croatia, and Czechia on fire" (viz fotokopie). Vlevo: První historický záznam slova Czechia v angličtině z roku 1841, H. a T.Rose: "A New General Biographical Dictionary Projected and Partly Arranged" ; vpravo: Zpráva o situaci na bojišti z prusko-rakouské války v australském deníku "The Mercury" (23.5.1866) Jedním z výmluvných záznamů je článek "Literary history of the Czechs (Literární historie Čechů), publikovaném 4. ledna 1925 v The New York Times (viz fotografie článku níže). Zde je název zjevně užit v nadčasovém historickém kontextu, odrážejícím státní a geografickou kontinuitu českých zemí. Výskyt názvu v americkém tisku nebyl v první polovině 20. století žádnou výjimkou (doklady najdeme především v již zmíněných, renomovaných tiskovinách New York Times a Herald Tribune. Tento fakt podpořil i pohled některých českých odborníků na jednotné pojmenování země v historických souvislostech, bez ohledu na momentální politické uspořádání: "...Českem můžeme dobře pojmenovat naši vlast v kterémkoli jejím historickém čase a za jakýchkoli společenských podmínek...". Článek "Literary history of the Czechs" v The New York Times ze 4.ledna 1925 V němčině nacházíme první použití ekvivalentu „Tschechien“ v roce 1876, kdy byl zmíněn v publikaci Bilder aus Böhmen (Obrázky z Čech), v italštině (Cechia) v roce 1927 (publikace Rivista italiana di Praga) a ve francouzštině (Tchéquie) v roce 1936. Je tedy evidentní, že jméno Czechia není neologismus, jakkoli angličtina nebyla prvním jazykem, který je užíval. Tak tomu není u jiného návrhu názvu státu "Czechland" či "Czechlands", který – ačkoli lingvisticky správný – je naprostým novotvarem a byl tedy experty odmítnut jako méně vhodný právě z hlediska jeho nulové historické souvislosti. Názvy země, jejích územních částí a jejich význam: Politické souvislosti Jak bylo již naznačeno, problém užívání jednoslovného názvu nespočívá v rodilých anglických mluvčích, ale v Češích samotných. Neochota a nedostatek zodpovědnosti českých státních institucí podporovat rozšíření názvu Czechia v angličtině jsou léta zjevné, jakkoli odporuje dosud příslušným normám a lze je pozorovat i dnes, kdy název byl plně oficializován. V minulosti byl dokonce zaznamenán tlak českých velvyslanectví na své zahraniční partnery – a to nejen z anglicky mluvících zemích - nepoužívat jednoslovné jméno a výhradně se omezit na název politický. Tato protiaktivita byla často podporována osobními názory některých českých politických autorit. Výsledkem těchto nešťastných intervencí bylo částečné vyhovění oněm požadavkům některými evropskými zeměmi, jakkoli důvody pro tyto postoje českých institucí nebyly nikdy exaktně formulovány a omezily se většinou na tvrzení, že Češi nemají rádi jednoslovný název, ačkoli je zřejmé, že kromě angličtiny drtivou většinu Čechů název jejich země v jiných jazycích nezajímá, ani jej nezná. Stanoviska politiků z anglicky hovořících zemí lze shrnout uvedením poměrně přesné deskripce problému, která byla poskytnuta v odpovědi britského velvyslanectví v Praze Občanské iniciativě Czechia v dubnu roku 2000: "Plně chápu Vaše argumenty pro užívání názvu Czechia coby ekvivalentu jednoslovného českého názvu vaší země. Jsme připraveni ho užívat, nicméně tato iniciativa musí vzejít z české, nikoli z naší strany“. Jakkoli je t.č.již název institucionalizován, je nepochybně třeba aktivity příslušných míst na jeho praktickou adopci zahraničními partnery. V současnosti již např.úřad vlády Spojených států amerických na svých oficiálních stránkách název užívá (viz seznam nezávislých států či v přehledu mezinárodních smluv) a stejně tak ho uvádí i vláda Velké Británie v oficiálním jmenném seznamu zemí. Sociální sféra Název Czechia dosud nedosáhl svého prosazení ani v rámci společenských sfér, jakkoli potřebu jeho užívání lze jen velmi těžko ignorovat, jak je patrné z problémů vzniklých a vznikajících v těchto souvislostech v mezinárodním obchodě, kultuře, sportu a dalších oblastech mezinárodních kontaktů. Czechia - Obrazová encyklopedie v němčině a angličtině . Silniční atlas Česka Některé české obchodní firmy si v minulosti stěžovaly, že jméno "Czechia" může být zaměněno za název jiného státu. Jednalo se o případ podobnosti s Čečnou (angl. "Chechnya" nebo "Chechenia") a tento problém byl vážně diskutován v českých médiích, jakkoli v mnoha případech žurnalisté používali zcela nesprávný tvar názvu "Czechnia" nebo "Czecnia" a evidence takové záměny byla minimální. Dosud je tento kvaziproblém občas zmiňován, jakkoli byl mnohokrát vysvětlen odborníky s důrazem na skutečnost, že jakákoli případná záměna není podstatným důvodem pro změnu názvu země a tím i její identity. Proto tak neučinily ani státy, které k tomu mají podstatně větší důvody, např. Slovensko - Slovinsko, Austrálie (Australia) - Rakousko (Austria), Kolumbie (Colombia - Columbia, D.C. - USA) či dokonce Gruzie (Georgia) - Georgia (USA). Zmínky podobného typu jsou navíc v ostrém kontrastu s velkým množstvím firem, které mají název "Czechia" na svých ochranných známkách. Expedice Česko - Černá Hora Protože potřeba jednoslovného názvu země je přirozená a správný název není díky uvedeným skutečnostem uspokojivě rozšířen, je často nahrazován v hovorové řeči adjektivním "Czech" coby prostá zkrácenina politického názvu Czech Republic, jakkoli se jedná o gramaticky zcela nesprávné použití, které nemá v angličtině obdobu. Navíc bývá někdy vysvětlováno mylně jako přirozený vývoj anglického jazyka, ačkoli pro tuto domněnku není v anglické gramatice žádný podklad (viz tabulka). Jedná se pouze o jiný druh dezinterpretace, protože toto nesprávné užívání je důsledkem některých, mediálně viditelných omylů, vzešlých z českých, nikoli zahraničních zdrojů (nejznámějšími případy je označení plechovek plzeňského Prazdroje nápisem "Pilsen . Czech" na etiketě, dresy hokejistů národního mužstva na olympiádě v Naganu či nejrůznější turistické suvenýry (čapky, trička, atd.). Tato nesprávná použití byla opakovaně oficiálně odmítnuta odborníky a proti všem těmto nonsensům OI Czechia oficiálně vznesla protest, ale bez politické vůle stávající nedůstojnou situaci změnit, zůstávají všechny námitky odborníků z nejrůznějších zástupných důvodů buď nevyslyšeny (např. mluvčí plzeňského pivovaru opakovaně reagovali prohlášením, že neměli na mysli název země, ale etiketa prý zdůrazňuje skutečnost, že pivo je české), nebo byly ignorovány (např. výzvy zaslané Českému olympijskému výboru či Českému svazu ledního hokeje proti označení Czech Team resp. Czech Ice-Hockey Team, která nemají ve světě obdoby a jsou zcela nekorektním oficiálním označením reprezentanta státu, ve kterém má být správně standardně uvedeno jméno země, např. Team Canada, nikoli jakýsi přívlastek). I v současnosti lze pozorovat neochotu sportovních svazů realizovat příslušnou inovaci dresů a log reprezntačních týmů Česka. Gramatický nesmysl užívání "Czech" jako jména země ve srovnání se standardní derivací tvarů v anglickém jazyce Vladimír Hirsch (2016) ___________________________________________________________________________________________________ Reference a zdroje * UNGEGN World Geographic Names, 5.7.2016 * Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR: Jména států a jejich územních částí. Names of States and their Territorial Parts. Praha: ČÚZK 1993 * Jeleček L.: Czechia. In: Encyclopedia of World Environmental History. Eds. S. Krech III, J. R . McNeill, C. Merchant, Vol. I., A Berkshire Reference Works, Routledge, New York &, Londýn, pp. 279–280 * European Union / Euweb European Union / Euweb * Martson S. et al.: World Regions in Global Context: Peoples, Places, and Environments, 4th edition. Prentice Hall, Boston, 411 p. (2011) * Hirsch V.: Česká názvoslovná patologie - příjímaná, ale nefunkční "republika" versus odmítané, ale potřebné Česko, Česká pozice, únor 2015 * Krejčí P.: Don't be afraid of Czechia, it needs your help! (2008) > * Lutterer I., Šrámek R.: Preface to the book "Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje (Geographical names in Bohemia, Moravia and Silesia. The dictionary of selected geographical names with the interpretation of their origin and historical development"), 2004, p.3-4 * Instrukce Ministerstva zahraničních věcí České republiky, ČSN ISO 3166-1, 26. února 1993 * ČÚZK - Základní informace * Informace č.489/2003 Sb. Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního o vydání Seznamu států. Ratifikace 18.12.2003. Platnost od 1.1.2004 (4-21) * Murphy, A. B, Jordan-Bychkov, T. G., Bychkova-Jordan Bella: The European culture area: a systematic geography. 5th ed., Rowman & Littlefield, Lanham, MD, p.XV. * Horová E.: "Where are your from ? I am from Czechia", original version * Protocol about public hearing of the Senate of the Czech Republic on the theme "Literary distinction of Czech Republic and Czechia", p.42, 1999 * Lutterer I., Šrámek R.: The preface to the book "Geographic names in Bohemia, Moravia and Silesia. The dictionary of selected geographical names..."), 2004, p.3-4 * Jak je Česko v angličtině - odpověď existuje již 16 let., Czech dialogue, 2009 * Turistická mapa "Česko - Tschechien - Czechia" (Freytag & Berndt) * Silniční atlas "Česko - Czechia - Tschechien" * World Civic Heraldry Guide: Znaky a vlajky měst, regionů a států * Nekonečný spor Czech Republic vs. Czechia - Radio.cz * Krejčí P.: The Chechnya Fallacy * Akademická příručka českého jazyka, Academia 2014, s. 212-3 * Jeleček, L.: Kodifikace názvů Česko / Czechia. 1993, NP, 2001 * Codebook of states in the Collection of Laws of the Czech Republic, no.160/2003 * Šitler J.: Czechia si to bude muset protrpět; Lidové noviny, 1.července 2017 * Čižmárová, L., Felix, J., Horová, E., Jeleček, L., Krejčí, P., Schnur, P.: K otázce verbální a vizuální prezentace českého státu. In: Czech Hospitality and Tourism Papers: no.5, p.86–97. ISSN 1801-1535, 2007 * Krejčí, P.: 15 let samostatného českého státu – 15 let zmatků v jeho pojmenování. In Paisievi četenija. Interkulturnijat dialog – tradicii i perspektivi, 2008, Plovdiv : Universitetsko izdatelstvo „Paisij Chilendarski“, 2009, s. 385–397. * Čižmárová, L.: K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918, Naše řeč, 82, no.1, pp.1-15., 1999 * Felix J.: Česko proniká do běžného slovníku - Yearbook 2002, Technická univerzita v Liberci, str.155-161 * Jeleček, L.: On the geographic name of the Czech Republic. Geographica Supplementum No 2/I, Bratislava 1999, pp. 279–285 * Allen, J., Sutton, C.: A Student Atlas of World Politics, 9th Edition. McGraw-Hill Higher Education, 240 p. * Krejčí, P.: Česko svůj oficiální anglický překlad má. Už 16 let! In Vesmír. Časopis akademické obce, roč. 88 (139)/2009, č. 3, s. 200–202. * Bičík R., Perlín R.: Press statement on the importance of the correct use of this country’s name in foreign languages (2001) * Thomová S., Thoma Z.: Czechia - obrazová encyklopedie * Jeleček L.:On the geographic name of the Czech Republic, 2nd Slovak-Czech-Polish Geographical Seminar, Bratislava, September 1–5, 1999 * Horová E., Jeleček L., Krejčí P.: "Where are you from?" – "I am from Czechia!" Bulletin of the Czechoslovak Studies Association, Vol. 31, No. 2, Fall 2008. Valdosta State University, Valdosta, GA, pp. 7–10 * The Economist: What's in its name? (květen, 2004) * Civic initiative Česko/Czechia: Officiální dopis administrátorům anglické Wikipedie * Stanovisko geografů, lingvistů, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce jednoslovného geografického názvu ČR (1998) * Nations online: One World: Czech Republic * Dictionary.com - Czech * Otevřený dopis Českému olympijskému výboru, sportovním svazům, politikům, obchodníkům a médiím", National Geographic, 2001 * Country index (http://www.geonames.de/coucz.html)				VIDEA ________________________________________ Instruktážní video "Czechia, tedy Česko" na YouTube Edukační video "Czechia, nikoli "Czech" Jiří Šitler ČESKO A CZECHIA JSOU TRADIČNÍ NÁZVY Běžně se uvádí první výskyt názvu Česko v roce 1777. Vy jste našel výskyt starší. Můžete popsat, kde jste jej našel a v jakém kontextu je použit? Název Česko se vyskytuje se v knize vytištěné roku 1704, a je o to zajímavější, že v jejím případě jde vlastně o jakéhosi zeměpisného (nebo, jak se v knize píše, "světopisného") průvodce po Mariánských poutních místech po celém světě, přeloženého z latiny známým vlastencem a propagátorem češtiny Antonínem Frozínem. Kniha nese titul Atlas Marianus, jejím autorem byl jezuita Wilhelm Gumppenberg a vyšla v originále v několika verzích od 1657 do 1672. Autorovo geografické vidění světa odpovídá jezuitské tzv. "České provincii", (provincia Boëmiae) zahrnující Čechy, Moravu i Slezsko, a přesně tak používá termín "regnum Boëmiae" i Gumppenberg - zahrnuje do něj výslovně kromě vlastních Čech (Boëmia proprie dicta) i Kladsko, "východní Moravu", "západní Moravu", "Horní Slezsko" a "Dolní Slezsko". V úvodu k atlasu vysvětluje Gumppenberg (ve Frozínově překladu), že "já ku příkladu Vlašsko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko (...) vodbydu. Ani zaseji to Francouzsko nebudu mocti pod péro vzíti, leč dřívěji Španělsko celé s přináležejícími krajinami popíšu. Zase Španělsko nezačnu psáti, až Luzitánské krajiny a království přeběhnu." (viz kopie níže - kliknutím zvětšit). Všechny zmiňované regiony víceméně odpovídají jezuitským provinciím, s výjimkou Uher, které vlastní provincii neměly (podstatná část území byla tehdy totiž okupována Turky). Pojem Česko zde tedy jednoznačně označuje území celé Koruny české. Také jste posunul první výskyt výrazu Czechia, a to dokonce do roku 1602. Můžete opět trochu přiblížit kde a v jakém kontextu? Výraz Czechia byl v latině 17. - 18. století používán velmi často jako synonymum pro Bohemia, byla to jakási dobová móda; občas se vyskytla i varianta Cechia nebo dokonce Zechia, protože podle tehdejších učeneckých teorií měli být Češi potomci antického kmene Zechů. Najdete tisíce dokladů na nápisech, v historických dílech, divadelních hrách, básních, ba i v přírodopisných traktátech. Divím se, že stoupenci názvu Czechia uvádějí jen několik stále stejných příkladů. Připadalo mi vždy nepravděpodobné, že by se slovo poprvé vyskytlo až u pobělohorského exulanta Pavla Stránského r. 1634, jak vždy uváděli. Když se rozpoutala současná diskuse, podíval jsem se namátkou do několika starých tisků a našel jsem hned několik předbělohorských příkladů v literatuře katolické i nekatolické. Nejstarší je z r. 1602 a je to oslavný hymnus na Jana Nepomuckého od Jiřího Bartholda Pontana. Nepochybuji ale o tom, že se najdou příklady mnohem starší. Zajímavým je použití slova Czechia v knize z r. 1647 o českém povstání přisuzované Ludvíkovi Camerariovi. Camerarius byl totiž v l. 1622 - 1627 šéfem exilové vlády českého tzv. zimního krále Fridricha Falckého v Haagu. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek nejsou historicky prvními členy české vlády, kteří používají slovo Czechia. Bez zajímavosti také není latinská hra uspořádané u příležitosti korunovace Karla VI. českým králem r. 1723. Zde si totiž společně Čechy (Bohemia), Morava (Moravia) a Slezsko (Silesia) vzájemně gratulují, když Praha (Tripolis Pragena) uvede krále a jeho manželku na trůn "Czechie". V tomto textu není Czechia prostým synonymem slova Bohemia, ale jakýmsi exaltovaným výrazem české státnosti. V angličtině nebyla frekvence slova Czechia zdaleka tak velká jako v latině; naše země se prostě nazývala Bohemia. Třeba r. 1626 známý anglický kartograf John Speed píše, že "neexistuje žádná potíž, pokud se týče názvu této země", který prý "neutrpěl změny, jakými jsme prošli my, od Albionu k Británii, a od Británie k Anglii" . Samozřejmě věděl, že existují čtyři regiony - vlastní Čechy ("Bohemia itself"), Morava, Slezsko a Lužice. Také věděl, že si sami Češi (Bohemians) ve svém vlastním jazyce říkají jinak - čili podle něj Zechové ("Zechians"). Další autoři označují Čechy jako Czechians nebo Zechs, ale vždy jde jen doplněk k běžnému názvu Bohemians. Od začátku 19. století začínají být více používána spojení Czechian provinces, Czechian language, Czech language, a to i samostatně. R. 1841 se poprvé objevuje v angličtině slovo Czechia, které začne být postupně používáno jako označení všech českých zemí. Až do 20. století ale stále dominoval název Bohemia, než se "schoval" pod Czechoslovakia. Proti výrazu Czechia se dnes na Moravě dokonce i demonstruje. Nebylo by lepší vymyslet nějaký nový název státu, který by odrážel i moravskou (slezskou) svébytnost a zemský patriotismus? Pokud vím, tak demonstrovala asi stovka lidí, to mi jako masový protest nepřijde. Na jednu stranu trochu nálady na Moravě chápu, i mně Pražané připadli arogantní, když jsem do ní v 18 přišel z východních Čech. Navíc není možné Moravany a Slezany degradovat na jakousi etnografickou skupinu v rámci českého národa na úrovni Chodů. Na druhou stranu pokud se dnešní tzv. moravisté pokoušejí Moravu očistit od češství, amputují z ní část identity, která k ní neodmyslitelně patří. A to zdaleka ne až od dob národního obrození, jak se dnes rádo tvrdí. Brněnský historik Wihoda poukázal na řadu pramenů již z doby knížecí, kdy byl pojem "Čechy" použit i na území Moravy. A Karel st. ze Žerotína, přímo ztělesnění moravského zemského patriotismu a nedůvěry k Praze, označil česky mluvící Moravany za "přirozené Čechy". A opět není pravda oblíbené tvrzení, že podobné smýšlení bylo omezeno na české bratry, jako byl právě Žerotín nebo třeba Komenský a překladatel Bible kralické Jan Blahoslav. I katolický biskup olomoucký Stanislav Pavlovský se doložitelně sám označoval střídavě za Slezana (podle místa narození), za Moravana (podle místa působení) a Čecha (podle příslušnosti ke Koruně české a jako český královský kaplan). Ale rozdíl je v tom, že moderní nacionalismus nepřipouští takovou mnohovrstevnatost a nejednoznačnost. Nutí k tomu, aby se člověk rozhodl - buď budeš Čechem, nebo Moravanem, nebo Vietnamcem... Ale proč by člověk nemohl být třeba hrdým Moravanem vietnamského původu a zároveń hrdým Čechem jako občan České republiky? Pokud se názvu týče, neměli bychom nic přejmenovávat nebo nově vymýšlet. Název Česká republika byl poprvé použit již zmíněným Pavlem Stránským r. 1634 (i když on latinským slovem "respublica" myslel "stát"), a v moderní době, pokud vím, r. 1915 Moravanem, rodákem od Slavkova a pozdějším československým diplomatem Janem Kyjovským. Jako formální název našeho státu nám sluší. Pokud se krátké resp. zeměpisné formy v angličtině týče, ani zde bychom neměli být zbytečně kreativní. Slovo Bohemia, které se historicky v latině a angličtině nejvíce používalo, asi nemůžeme použít, pokud se i nadále formálně anglicky jmenujeme the Czech Republic. Název Czech Lands by historicky sice obstál, ale v podobě Czechlands už je to neologismus. A tak nám zbývá Czechia, v češtině Česko, na teritoriu historických zemí Čechy, Morava a Slezsko. K obdobnému výsledku dospěl třeba i vývoj v zemi, ve které nyní pracuji, tj. ve Švédsku - skládá se z historických regionů Svealand (původní Švédsko), Götaland a Norrland, a pro celopu zemi byl použit název Sverige (původně synonymum pro Svealand). Teprve od r. 1974 nese panovník titul král Švédska, do té doby to byl král Švédů, Gótů a Vendů. Stejně tak Švýcarsko (Schweiz) nese jméno jediného kantonu Schwyz. A v sousedním Bavorsku to vyřešili tak, že celou zemi nazvali Bayern, a ta se skládá z historických kmenů Baiern čili Altbaiern (Starých Bavor), Franken a Schwaben. Czechia/Česko jsou výsledkem diskuse, která u nás probíhá neuvěřitelných 23 let, v odborných grémiích, v Senátu, v tisku. Nechápu ty, kteří se nyní probudili a jsou pobouřeni, že vše proběhlo bez diskuse - kde po celou dobu byli? To už lépe rozumím tzv. moravistům, ti mají alespoň nějaké argumenty, i když z mého hlediska třeba pomýlené. A za úplně bizarní považuji nápad uspořádat referendum o anglickém názvu země u nás, kde anglicky slušně hovoří něco přes 17% občanů. Rozhovor pro Lidové noviny, duben 2016 Jiří Šitler, diplomat a historik, v současné době velvyslanec Česka ve Švédsku (chcete-li, pak České republiky ve Švédském království) Vladimír Hirsch CZECHIA coby test inteligence i dobré vůle V záplavě mediálních domněnek, dezinterpretací a rozhořčených výkřiků proti něčemu, oč vůbec nejde, se zdá být již téměř jisté, že jedinec, vybavený alespoň mírnou schopnosti vyhledat skutečné téma věci, jímž je institucionalizace zeměpisného názvu naší země též v jazyce anglickém, může jen s údivem sledovat intenzivní aktivitu několika milionů odborníků na problém, který de facto neexistuje, doplněných zástupem specialistů na jazykovou estetiku a mezinárodní vztahy i analytiků kryptogramů politických poselství neblahé povahy. Co tedy onen údivem naplněný jedinec potřebuje k onomu nalezení podstaty a smyslu věci v instalovaném chaosu ? Ne mnoho, jen hrstku zdravého rozumu a vůle porozumět. Dá-li si minimum práce, sezná velmi záhy, že v případě oficiálního záznamu anglického překladu zeměpisného názvu Česko (Czechia) do seznamů OSN 1) nejde v žádném případě o přejmenování z Czech Republic na Czechia. Politické jméno Czech Republic zůstává. Jméno Czechia bude spolu s ním existovat jako oficiální anglický překlad zeměpisného jména Česko. Bude tím vyplněno dlouhodobě a ostudně zející prázdné místo, které v případě dalších jazyků již dávno prázdným není, neb překlady názvu Česko v nich existují (Tchéquie ve francouzštině, Chequia ve španělštině, Cechia v italštině, Chéquia či Tchéquia v portugalštině) a v mnoha z nich se běžně používají, např. Tschechien v němčině, Tsjechië v holandštině, Tsjekkia v norštině, Tjeckien ve švédštině, Tjekkiet v dánštině, Cehia v rumunštině, Čechija v ruštině a bulharštině, podobně též v řečtině, hebrejštině, atd. Pro více jak tisíc let trvající českou státnost není přece možné považovat politický název současného zřízení (Česká republika / Czech Republic) za vyhovující. Aby svět vnímal naši vlast jako svébytný, v čase a prostoru nezpochybnitelný subjekt, je náš zeměpisný název jeho jménem klíčovým. Tak činí všechny země, v jejichž zájmu je vystupovat jako nezpochybnitelná státní jednotka, ačkoli na jejich území se v dějinách vyskytovaly nejrůznější společensko-politické formace. Jejich zeměpisný název překlenuje a stmeluje všechny změny a činí tak subjekt jasně definovaným bez časového omezení. Skutečnost, že u nás tomu tak v případě anglického jazyka nebylo, je vakuem, které stvořili nezodpovědní a krátkozrací politici svým, v dané otázce odmítavým či laxním postojem a nastolili tak stav, kdy občan je udiven požadavkem coby něčím nemístným, nepatřičným, zbytečným či nadbytečným. Závan čerstvého vzduchu prostě překvapil všechny, uvyklé žít ve vývěvě, normální je však dýchat vzduch, vážení. 2) nejde o žádnou novinku, neb pojmenování Česko a Czechia v angličtině spolu s překlady do jiných jazyků byly již v roce 1993 doporučeny 55 odborníky Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, doplněnou pro tento účel o zástupce klíčových ministerstvech, státních orgánů, vědecké obce, atd., jako zeměpisná jména pro Českou republiku. Název Czechia není navíc žádným novotvarem. Jeho první doložený historický záznam v latině pochází z roku 1602, v angličtině pak z roku 1840. 3) nelze požadovat referendum, a to nejen pro absurditu takového požadavku (byl by to nepochybně světový unikát, kdy občan převážně neznalý cizího jazyka by rozhodoval o tom, jak budou jeho zemi nazývat rodilí mluvčí ….), ale též z důvodu již dříve uskutečněného naplnění zákonných norem výše uvedeným doporučením odborníků, k řešení této otázky kompetentních. K anglickým výrazům „the Czechoslovak Republic“, resp. „Czechoslovakia“ se nikdy nevyjadřoval ani parlament, ani občané v referendu. 4) nejde o ignorování moravsko-slezské části státu. Česko, anglicky Czechia, neignoruje žádnou z historických zemí státu, skládajícího se z Čech, Moravy a Slezska (v angličtině Bohemia, Moravia a Silesia). Ignorováním Moravy a Slezska by byl název Bohemia, znamenající pouze Čechy. 5) nehrozí na mezinárodní úrovni záměna s Čečenskem, protože v případě této součásti Ruska se nejedná o subjekt mezinárodního práva. Na úrovni individuální je záměna s touto zakavkazskou republikou zatížena stejnou možností chyby jako název Czech Republic, což dokumentoval i případ atentátu při bostonském maratonu v roce 2013. Nevědomost či neinformovanost nemůže být důvodem k úpravě názvu. 6) nehrozí žádné vracení dotací a náklady na institucionalizaci názvu lze očekávat pouze minimální, přičemž dlouhodobá, jasná a jednoduchá značka investici mnohonásobně vrátí. 7) nejde o žádnou komplikaci dalším názvem, právě naopak ! Neukotvení zeměpisného názvu a úporné setrvávání na kostrbatém politickém názvu Czech Republic vedlo ve snaze o jeho zjednodušení k mnoha zkomoleninám a tak se setkáváme nikoli s jednou jasnou a nezpochybnitelnou značkou, ale s mnoha deformacemi typu gramaticky nesprávného a nesmyslného „Czech“ a dalších úprav jako „Czech Rep.“, „Czecho“, „C. Rep.“, „CR“ (což je pro ještě větší zmatek oficiální dvoumístný kód Kostariky), atd. „The Czech Republic“ se coby značka neosvědčila též pro neblahé konotace s nerozvinutými státy, deklarujícími se coby „republiky“ tím více, čím méně jimi opravdu jsou. Zdůrazňování „republiky“ v názvu nečiní náš stát tedy ničím originálním, jak se někteří domnívají a to též vzhledem k faktu, že republikánským systémem disponuje ve světě výrazná většina zemí. 8) nejde o žádné politické souvislosti. Politický název se nemění, ale ustupuje do pozadí, uvolnivši své místo v okruhu běžné řeči a praktického života názvu politicky neutrálnímu, nadčasovému a praktickému. Neděje se tedy nic, co by bylo jakkoli nevýhodné a co by nemělo jasnou a srozumitelnou logiku, právě naopak : napravuje se nevýhodný, nepraktický a nelogický stav věcí. Emoce, vyvolané tímto aktem nejsou ničím jiným, než výsledkem dlouhodobého návyku na nepřirozenou praxi, kde nenormální se stalo normalitou. Jako u kohokoli, kdo trpí nějakým zlozvykem, je jeho neuvědomění si subjektem častým jevem a o to více bývá jeho odhalení před sebou samým spojeno s podrážděním a intuitivním nesouhlasem. Nicméně, ať je to pro dotyčného příjemné či nikoli, zlozvyku je třeba se zbavit. To je i případ Czechia. A tak současná mediální povodeň výtrysků z hlav více či méně pomazaných a jejich komentujících spoluobčanů ukazují stav společnosti více než zřetelně. Přes opakovaná vysvětlení odborníků, uvádění dezinformací na pravou míru a jasné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí se setkáváme i nadále se stejnou intenzitou nepravdivých tvrzení, slabomyslných domněnek, nenávistných výkřiků, vypouštěných zmateně do více či méně neadresného prostoru a kvaziestetické jazykové lidové tvořivosti, prozrazující katastrofální úpadek vzdělání i vkusu. To vše korunováno více než neohrabaným, leč sebestředně umanutým tancem ministryně pro místní rozvoj ve vlastním produktu nevábné povahy, vemluvivší se do svého bludu natolik, že klesla až k roli zametače důkazů o tom, že součást jejího resortu (Czech Tourism) název Czechia již dávno užívá. Média přirozeně ráda šokují, a ačkoli jim - vzhledem k jejich společenské roli, (ne)zodpovědnosti a blízkosti informačních zdrojů - patří odsudek největší, mohou být jejich manipulativní a zavádějící slogany stěží omluvou pro jedince, vybaveného v současnosti dostatečnými technickými možnostmi k nalezení odpovědi na otázku „jak to vlastně je“ ? Pouze individuálně lze zhodnotit, nakolik se na těchto skutečnostech podílí intelektuální kapacita dotyčného a nakolik jeho zatvrzelost, avšak - měřeno četností výskytu projevů nesouhlasu a jejich kvalitou (v to počítaje i sugestivní, sugerující či nesprávně zadané ankety) na všech stupních společnosti, lze s jistotou říci, že obecně - jak v testu inteligence, tak v testu dobré vůle - obyvatelé Česka propadli. Nelze jim v této chvíli přát nic jiného, než aby se ti první co nejdříve dovtípili a ti druzí (řečeno eufemisticky s patřičnou politickou korektností) lidsky dozráli. V této chvíli se však do duše neodbytně vkrádá pocit, že u nás nějak prapodivně (nebo to snad má svou logiku ? :-) vítězí lež a nenávist nad láskou a pravdou, přičemž věrozvěst pravého opaku v daném tématu sehrál se svými plži roli hodnou dokonale absurdního dramatu. Lidové noviny (originální znění článku) 28.dubna 2016 Leoš Jeleček: O JMÉNĚ CZECHIA Před několika lety jsem v geografických rozhledech publikoval článek objasňující politickou, geografickou, historickou potřebu krátkého (zeměpisného) jména naší vlasti Česko (angl. Czechia, něm. Tschechien, franc.Tchéquie, rus. Čechija atd.). Jména, která byla kodifikována relevantními státními orgány již v roce 1993. Jelikož území, mající od r. 1993 politické jméno Česká republika, vžité krátké jméno z historických, státoprávních i politických důvodů nemělo, neboť bylo vládnoucími režimy potlačováno. Především od let 1627/28 po obnovení zemského zřízení Habsburky, a zejména od roku 1748, po zrušení nejvyšších úřadů českého státu v Praze a zřízení společných centrálních úřadů pro české a rakouské země se sídlem ve Vídni. Ty především spravovaly jednotlivé země Česka, tedy Čechy, Moravu a tzv. rakouské (dnes české) Slezsko odděleně. V období komunistického režimu se Češi identifikovali se jménem Československo, a necítili obecně potřebu zeměpisného jména pro jeho západní část. Slováci měli své Slovensko, za maďarské nadvlády zvané Horní Uhry (Upper Hungary) jméno vzniklé až v polovině 19. století. Jeho jižní hranice byla „narýsována“ uměle až po 1. světové válce. Příznačné zde je, že naši bratři s krátkým jménem problémy nemají. Jak na to bylo jméno Česko v minulosti, viz ostatní články na této webové stránce. V roce 1993 bylo tudíž třeba se pro nějaké jméno rozhodnout. Stalo se. Jméno Česko se po jistých obtížích hlavně díky našim médiím prosadilo Avšak v případě „latiny“ globálního světa, v „lingua franca“, v angličtině, došlo k velkému zádrhelu. Kupodivu nikoliv v zahraničí, nýbrž v Česku. Počínaje nejvyššími státními představiteli, sférami politiky, byznysu, sportu atd. se proti jménu Czechia zvedla iracionální kampaň. Většina úředníků státu, kteří by měli dbát státních předpisů, norem apod. toto jméno ignorovala, ne-li sabotovala. K čemu však nedošlo po zvolení M. Zemana prezidentem České republiky? M. Zeman jako první a dokonce nejvyšší státní úředník, na rozdíl od ostatních politiků a činitelů, začal jméno Czechia v souladu normami a předpisy přijatými relevantními státními orgány používat. Při státní návštěvě Izraele si dokonce „dovolil“ poděkovat jeho presidentu za to, že jej také on i se svými spoluobčany běžně užívá i v hebrejštině. Kupodivu se proti tomu v Česku zvedla mohutná mediální vřava plná iracionality, nesmyslných, ne-li hloupých protiargumentů typu „čečenského bludu“, stačí Czech Republic resp. Czechoslovakia (!?), protože to jsou jména vžitá (sic!), ve jméně Česko se ztrácejí Morava a Slezsko (zatímco ve jméně Česká republika asi ne?) apod. Každý stát má dvě jména, politické a zeměpisné (krátké), ta jsou v drtivé většině jednoslovná. Politická jména však států podléhají změnám způsobeným jejich historickým vývojem. Politické jméno našeho státu se od roku 1918 změnilo více než pětkrát. Jméno Česko, jeho jádrového území a státnosti, však ani jednou. Pouze 5 % ze 197 členských států OSN má v jejím seznamu jmen států z věcných nebo pragmatických důvodů jako krátké jméno uvedeno jméno politické. Krátké jméno státu vyjadřuje jeho kontinuitu v čase a prostoru. Tím má značný význam zahraničně-politický, historický, geopolitický, kulturní, posiluje identitu jeho obyvatel. Jméno Znovu je třeba zdůraznit, že jméno Česko a jeho cizojazyčná synonyma si nikdo svévolně nevymyslel, jak tvrdí někteří kritici, zejména specialisté na všechno. Již v lednu 1993 příslušné orgány OSN (i některá zahraniční media) logicky vznesly naší vládě dotaz, jaké krátké (zeměpisné) jméno si zvolíme. Byla jmenována zvláštní komise při Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním, v níž byli i zástupci některých ministerstev, včetně MZV ČR. Ta a krátké jméno ČR zvolila jméno Česko, angl. Czechia, něm. Tschechien, franc. Tchéquie, rus. Čechija …). Ta byla kodifikována a standardizována v publikaci Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR: Jména států a jejich územních částí. Praha, ČÚZK 1993. Tehdejší ministr zahraničí ČR však o tom neinformoval příslušné orgány OSN. Po dvouletém čekání do seznamu OSN tudíž vložily jako „krátké“ jméno Czech Republic. Krátká jména států jsou historicky zakotvená, ve většině případů vycházejí ze jména většinového národa, který daný státní útvar založil. Jestliže náš národ je český, jsme Češi, pak můžeme založit jedině stát český, tedy Česko. Toto jméno se odvozuje od adjektiva jména Čech, tedy →český→Česko (obdobně Polák-polský-Polsko, Němec-německý-Německo). Ve jméně Německo se ztrácejí jména šestnácti spolkových zemí, přičemž sjednocený stát s názvem Německo/Germany vznikl až v roce 1871! Ve jméně Rakousko/Austria (to se nemůže „líbit“ A. Vondrovi neb se podobá jménu státu Russia, který je zaostalý a vůbec…i jména státu lze kádrovat z ideově-politických hledisek) se ztrácejí jména devíti spolkových zemí. Přitom asi 25 států má anglické krátké jméno s latinskou příp. –ia. Jména všech s námi sousedících států končí příponou (-sko). U nich to odpůrcům jména Česko nevadí, v našem případě vadí. Proč? Protože ta první se dávno vžila, protože se užívala. A „nová“ jména se mohou vžít jen tehdy, když se užívají, utvářejí se tzv. územ. Bohužel zemské zřízení bylo v Československu v roce 1949 zrušeno a tudíž „libozvučné“ jméno Českozemsko (the) Czechland/s nemá státoprávní oporu. Naši odpůrci oponují klasickou záměnou příčiny a důsledku. Jméno Czechia prý nemůžeme v praxi užívat, protože jej ve světě neznají. Jak jej tam mohou znát, když je neužívají především Češi? Situace se alespoň v USA může rychle změnit. V poslední době tam vyšlo několik školních atlasů světa, v nichž se užívá jen jméno Czechia. A ty atlasy jsou vysoko nákladové! Budou se z nich učit spíše miliony studentů. Pověstný mediálně vytvořený a velmi trapný protiargument kolega Pavel Krejčí výstižně označil jako „čečenský blud“. Prý se jméno Chechnya jak v mluvené, tak psané formě značně podobá jménu Czechia. A to tak, že se Rusko nebo USA mohou splést a srovnají náš stát se zemí. To, že existují národy, jejichž jména a tím jména jejich států mohou znít podobně, což znamená, že se je musí celý svět prostě naučit. Jako se naučil jména mnoha jiných států. Ty mu v tom pomáhaly jednoduše, ta jména užívaly v zahraniční politice, obchodě, sportu, apod. A že členských států OSN je téměř dvě stě. Naši znalci a s nimi i laici se naučili rozeznat či odlišovat dvojice jmen států jako jsou Austria/Australia, Slovakia/Slovenia, Georgia v USA a Georgia (Gruzie), Thailand/ Taiwan, Serbia/Siberia, Lithuania/Latvia apod. Asi také proto, že na rozdíl od našich sportovních reprezentantů mají sportovci těchto států jejich jména na svých úborech uvedena. Praxe potvrzuje, že se mýlí ti, kteří tvrdí, že jednoslovné jméno státu nepotřebujeme. Přitom se velmi užívá perla, jakou je jméno státu „Czech“ (viz nejen ZOH Nagano). Slovo „Czech“ prý nahrazuje jméno Czechia, jelikož je zkrácením jména Czech Republic. Toto byl názor firmy Nike, která šila dresy našich hokejistů pro Nagano. Její "kvalifikované" stanovisko převzal a prosazova náměstek MŠMT ČR pro sport a tělovýchovu. Z těchto neblahých zkušeností jednoznačně plyne, že pro běžnou komunikaci korektní jednoslovné jméno prostě potřebujeme. Tedy: Prezident Zeman, si na rozdíl od svých předchůdců a celé naší politické elity uvědomil: 1) že stát, který nemá své krátké „křestní“ jméno se jeví jako něco nepřirozeného, efemérního; 2) že slovo, jméno, jež se nepoužívá, se nevžije; 3) že nejde o to, zda Czech Republic nebo Czechia, nýbrž o to kdy a kde, při jaké příležitosti užít politické nebo krátké jméno našeho státu. Proto konal a koná. Jedná se přeci o jednoznačné, výmluvné jméno naší vlasti, země pyšnící se státností a hranicemi více než tisíciletými, přesto tolikrát v minulosti i nyní zpochybňovanými. Doplněná a ujpravená verze článku v MF Dnes, 9.10.2013: „Stát bez krátkého „křestního“ jména se jeví jako nepřirozený“ CITACE ___________ * "Spojování politického názvu jednoho státu se zeměpisnými názvy jiných států působí jako komunikačně nevhodné, stylisticky neobratné, afektované a nediplomatické." Stanovisko geografů, lingvistů, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce jednoslovného geografického názvu České republiky“ (tisková konference, Karlova univerzita, Praha, leden 1998) * “Jednoslovný název, užívaný v češtině by měl být odpovídajícím způsobem překládán do jiných jazyků, tedy rovněž jednoslovným geografickým názvem. Pokud je překládán názvem politickým, dochází k nežádoucímu významovému posunu.” Veřejné slyšení v Senátu Parlamentu České republiky, 11.května 2004 (PhDr. Eva Horová, lingvista) * "Jednoslovný název státu představuje stálost a nadčasovost státnosti bez ohledu na její momentální politické zřízení. Užívání výhradně politického názvu reprezentuje naopak přechodnost, nestabilitu a historickou diskontinuitu země. Pokud by se jednoslovný název užíval pravidelně od samého počátku novodobého státu, daný pseudoproblém by v současnosti vůbec neexistoval, protože jméno by se přirozeně vžilo.” "Obchodníci kontra lingvisté", Hospodářské noviny, 10. září 2004 (Vladimír Hirsch, hudební skladatel)  * "Pokud v mateřštině užíváme Česko, v angličtině bychom měli být známí jako Czechia. Trapnost a rozpaky, které obklopují problematiku jména naší země v mezinárodních médiích a běžné řeči nás výrazně handicapuje. Neuvědomujeme si to, ale neúcta, podrážděnost a nevšímavost naší politické reprezentace se svými důsledky v geografické a politické realitě, tuto trapnost jen podtrhuje.Česko (Czechia) a Češi patří na mapu Evropy mnohem déle, než je historie současného politického systému a státního zřízení v naší zemi, tedy než Česká republika." "Co je skryto ve jméně ?", 2009 (Zdeněk Velíšek, novinář a mezinárodní korespondent České televize)  CENZURA WIKIPEDIE Přes opakované protesty, články o názvu CZECHIA jsou po léta nemilosrdně vymazávány z anglické Wikipedie, stejně tak, jako drtivá většina zmínek tohoto jména a to i po oficiální institucionalizaci názvu. Tuto činnost vyvíjí po léta někteří administrátoři, z nichž vynikají individua, skrytá po přezdívkami "Yopie", "Khajida" či "Doremo", z nichž první jmenovaný je zaměřen po léta pouze na tento úkol. Jinou "práci" dle sledování historie jeho editací de facto nevykazuje. Někteří zahraniční novináři vyslovili domněnku, že se jedná o skrytý boj mezi příznivci názvů "Czechlands" a "Czechia," avšak tato spekulativní informace se nezakládá na pravdě. Jedná se výhradně o administrátory, kteří preferují politický název "the Czech Republic," a to v případech, kdy jeho uvedení naprosto nevhodné. Z tohoto důvody lze v anglické Wikipedii nalézt články "Výtvarné umění České republiky", do kterého dle administrátorů spadá historicky absurdně i vše před vznikem České republiky, tedy i dlouhá doba existence Českého království (!). Články, věnované přímo jednoslovnému názvu země bylo možno nalézt pouze na osobní stránce autorů. V jediném případě se sice podařilo vyvolat hlasování o ponechání článku v encyklopedii, avšak přes jeho výsledek, vyznívající ve prospěch jeho publikace, byl článek vymazán. všechny protesty proti postupu, který je v rozporu s pravidly Wikipedie, byl ignorovány a při pokusech o nové uvedení statě bylo jeho podporovatelům nejprve vyhrožováno blokací jejich účtů, aby jim byl posléze přístup znemožněn a i jejich osoibní stránky byly smazány. "Objektivita" Wikipedie, citované kdekterým prosťáčkem, tak byla více než dostatečně "zdůrazněna". PŘÍBUZNÉ STRÁNKY (odkazy) GO CZECHIA (anglický název českého státu v mýtech a faktech) AMAZING CZECHIA - vizuální průvodce Českem TWITTER VISIT CZECHIA - Cestovní průvodce - historie, architektura, příroda, kultura a sport v Česku CZECHIA - The Heart Of Europe (Česko - srdce Evropy: internetové stránky se základními informacemi o Česku - geografie, historie, kultura, umění, sport, fotogalerie, články - v angličtině) VISIT CZECHIA - Obrazová stránka Facebooku určená zahraničním turistům Czechia - internetový obchod (trička, čapky, šály, náramky, doplňky atd.) CZECHIA - ČESKO Kaleidoskop zajímavých informací o názvu státu ČESKO / CZECHIA: Problematice názvu země věnovaná sekce blogu Vladimíra Hirsche CZECHIA: Fotogalerie (města, hrady a zámky, příroda a krajina, tradice, výrobky, kuchyně, architektura a umění v Česku v největší uživatelské světové obrazové databázi)

	_________________________________________________________________________________________________________________________________________ © 2011 Civic Initiative Česko / Czechia